Co je vibe coding

Vibe coding je způsob vývoje softwaru, při kterém člověk popisuje, co má vzniknout, a umělá inteligence píše, spouští a opravuje kód. Vývojář, nebo stále častěji člověk bez vývojářského zázemí, drží směr a rozhoduje, co stavět. Syntaxi, strukturu souborů a většinu ladění přenechává AI agentovi.

Odkud pojem přišel

Termín zavedl v únoru 2025 Andrej Karpathy, spoluzakladatel OpenAI a bývalý šéf AI v Tesle. Popsal jím svůj způsob víkendového programování: říct modelu, co chce, přijmout, co vygeneruje, při chybě zkopírovat hlášku zpět a nechat ho opravit. Tedy „nechat se unášet vibem“ a na chvíli zapomenout, že kód vůbec existuje. Původně to byla poznámka o hraní si s prototypy. Během roku se z ní stal název pro celý přístup k vývoji, který v roce 2025 zvolil slovník Collins slovem roku.

Co se tím dnes myslí

V roce 2026 už vibe coding neznamená jen „nechat model napsat funkci“. Nástroje, které se za ním skrývají, jsou autonomní agenti: Claude Code, Codex, Cursor a další umí přečíst celý projekt, naplánovat postup, upravit desítky souborů, spustit testy, opravit, co selhalo, a otevřít pull request. Člověk je zadavatel a kontrolor, ne autor řádků.

Prakticky to znamená tři věci:

• Popis místo kódu. Základní dovedností je umět přesně říct, co má vzniknout a za jakých podmínek. Kdo umí formulovat zadání a rozumí procesu, který automatizuje, má často lepší výsledky než úzce zaměřený programátor.
• Kontrola místo psaní. Čas se přesouvá z psaní kódu na jeho čtení, testování a rozhodování, co se do produkce pustí.
• Rychlost, která mění ekonomiku. Prototyp za odpoledne, interní nástroj za víkend. To otevírá vývoj lidem z marketingu, financí, pojišťovnictví nebo řemesla, kteří dřív museli čekat na IT.

Vibe coding, vibe engineering, agentní vývoj

Tři pojmy, které se často míchají:

• Vibe coding v původním smyslu: rychlé stavění bez nutnosti rozumět každému řádku. Skvělé na prototypy, jednorázové nástroje a ověření nápadu. Riziko: kód, kterému nikdo nerozumí, a technický dluh.
• Vibe engineering: stejná rychlost, ale s inženýrskou disciplínou. Zadání ve specifikačních souborech (například CLAUDE.md, AGENTS.md, .cursorrules), testy, code review, měření kvality. Tenhle pojem používá řada českých praktiků pro produkční práci.
• Agentní vývoj: širší označení pro práci s autonomními agenty, včetně toho, co není vibe coding: stavba RAG systémů, evaluace, bezpečnost agentů, integrace přes protokoly jako MCP.

Vibe Coding Index sleduje všechny tři vrstvy. Proto se v něm objevují jak lidé, kteří „odbaví aplikaci za víkend“, tak architekti enterprise systémů. Rozdíl mezi nimi je v druhu práce, ne v tom, kdo je lepší.

Kde vibe coding končí a kde začínají problémy

Pravidelně se opakují čtyři:

1. Bezpečnost. Agent spouští příkazy přímo v systému. Bez izolovaného prostředí a bez ochrany proti prompt injection může jedno špatné zadání poškodit infrastrukturu nebo vynést data.
2. Špinavá data. U systémů, které pracují s firemními dokumenty, rozhoduje kvalita vstupů. Žádný prompt nezachrání špatně naparsované PDF.
3. Neměřená kvalita. Kdo neměří, jestli výstup je správný (evaluace), neví, jestli systém v produkci funguje, nebo jen vypadá, že funguje.
4. Technický dluh. Rychle vygenerovaný kód bez struktury se špatně udržuje. Řešením jsou specifikace, testy a review, ne zákaz AI.

Právě podle těchto kritérií hledá a zařazuje lidi i Vibe Coding Index: ne podle sledujících, ale podle toho, co se o jejich práci dá dohledat a ověřit.

Vibe coding v Česku a na Slovensku

Česká a slovenská scéna má vlastní tvář: silné vzdělávací projekty pro neprogramátory, praktiky z marketingu a byznysu, kteří staví desítky nástrojů, a zároveň inženýry, kteří publikují hloubkové texty o RAG, evaluaci a bezpečnosti. Kdo přesně a na co se hodí, ukazuje aktuální vydání indexu.